PEPA:
Nebydlí tady náhodou
dívenka mého gusta,
co chodí s bílou nádobou
a má tak milá ústa?
Setkali jsme se u studny,
dával jsem napít koni.
Bylo to pro mě osudný
a stále toužím po ní.
MATKA:
To myslíte jistě dceru mojí,
pere, šije, vaří taky dojí.
PEPA:
Jak se tak na ni koukám, nespíš ne,
spletl jsem si číslo popisné,
spletl jsem si, spletl jsem si číslo popisné.