ZAHNAT KOHOUTA DO KOUTA - ONLINE
ZAHNAT KOHOUTA DO KOUTA
PROJEKT SOUTOK / TOMÁŠ ŽIŽKA, ZAPOMENUTÝ ORCHESTR ZEMĚ SNIVCŮ A KOLEKTIV (ČR)
Neděle 8. 10. / 16:00–19:00, Soutok Berounky a Vltavy
Dlouhodobý site specific projekt SOUTOK je věnovaný místu na periferii Prahy, kde se slévá Berounka s Vltavou a kde se umělecky pracuje s historicky silnými významy krajiny kolem soutoku těchto řek. Jedná se o dávnou křižovatku a výrazný bod české mentální topografie. Svérázná říční krajina se během staletí proměnila v polozapomenutou periférii Prahy, a v budoucnu by se měla proměnit v příměstský park. Projekt SOUTOK lze tedy také chápat jako kulturně-animační a popularizační program pro veřejnost.
Soutok Berounky a Vltavy jako ostrov: pražská předsíň, meziříčí, poloostrov, jezero, útočiště ale i tajemný kout. I tak by mohla znít kryptická pojmenování této krajiny. Ano, i jako útočiště. Pro naši aktivitu na soutoku jsme našli dramaturgické útočiště na hrotu – pod lahovickou autostrádou Strakonická, kde se nachází koňská farma, ale zároveň je to i místo rybářů či náhodných turistů. Je to vlídné útočiště pro umělecké denní a večerní akce.
Projektem “Zahnat kohouta do kouta” chceme následovat tradiční solární slavnosti, v nichž symbol kohouta (patron Svatovítský) reprezentuje vyváženost dne a noci. Zajímá nás polarita Slunce a Měsíce, a také pojetí programu jako procesu na jedné straně a finality – dokončenosti na straně druhé. Na misky vah se přikládají umělecká vyjádření a řešení místních a nově příchozích participantů – v tom tkví napětí a dynamika.
SOUTOK je jednak seskupením iniciativ usilujících společně o změnu této lokality. Je i živým organismem, který je jako jakýkoliv živý organismus proměnlivý. Jeho význam se nezávisle na původní roli může nepředvídaně změnit do nečekaných protikladů. I v případě tak specifického prostoru jakou je plenér či architektura, existuje řada příkladů, jak stavby tak i zóny bez určení ztrácejí roli svého původního využití a jsou ponechány vlastnímu osudu. Neexistuje volný neurčitý prostor, každé místo je označeno, pohlceno v síti významů a je zapotřebí je dekódovat.
Prostory, ve kterých žijeme a trávíme čas, se nám někdy zdají nesrozumitelné, a tak se je snažíme definovat. Někdy se smysl prostoru ztrácí před očima v dynamice doby. Umělci, kteří už dávno opustili jasně vybudované instituce galerie, muzea a divadla, reagují na veřejný prostor a snaží se ho rekontextualizovat v tzv. interpretačních centrech nebo areálech.
Právě proto nás profesně zajímá veřejný prostor, na který je nahlíženo z pohledu urbanisty, krajinného architekta, scénografa, divadelníka, konceptuálního umělce, ale i archeologa či antropologa či biologa.
Více infomací zde: https://ctyridny.cz/program-2023-podz...