/ profici
Nazdar! Vstupní antifona – „TY JDI A NEHŘEŠ VÍCE A BOHU ZPÍVEJ HALELU“! A někdo už ví přesně, viďte. Takže jde o starou a pěknou pecku Svatopluka Karáska, který těchto svěžích duchovních i obecně lidských a prostě „vo životě“ undergroundových kusů napsal celou řadu. A tak jsme v rámci každoročního hledání nových kousků pro motorkářskou pouť na Zelené hoře ve Žďáře n.S. v roce 2019 došli ke Sváťovi Karáskovi a k jeho Návštěvě v pekle a to je moc pěknej kus starýho undergroundu! Čili jsme 11.5.2019 předvedli starobylým zdem chrámu sv. Jana Nepomuckého zase něco z jiného soudku, od podlahy a od chrámové dlažby, ta se taky bude měnit, je čas sázet i sklízet, je čas měnit dlažbu a je čas smažit smažbu!
Návštěva v pekle! Než začne někdo polemizovat o teologické či věroučné vhodnosti textu písně, tak ať si ten text nejdřív poslechne nebo vygooglí hezky pěkně celej a pak by mělo být jasné, že je vše v pořádku, kytary jsou v řádku, Sváťa Karásek i coby evangelický pastor dobře věděl, o čem zpívá a my k tomu dodáváme, že evangelík katolík – chytni Fender za kolík! Čili píseň shledáváme moc dobrou, má skvělý náboj hudební, aranžerský, textově jde Sváťa Karásek pěkně po věci a zároveň nahlíží na dané téma netradičně a objevně originélně… prostě to píše. Byl tady teda jeden takovej, kterej se na první poslech maličko teologicky zaleknul, byl tu… a byl to jmenovitě Petr Lacina! Ale to je kromě jiného syn jáhna a bratr kněze :-) Sám pak naznal, že píseň je dobrá a přínosná… ale potom stejně zase odjel na nějakou svatbu a píšeme mu nepřítomen. Kdybyste tedy někdo někdy někde hledali Petra Lacinu, tak bude buď pracovně na Slovensku, někde na vejšlapu v horách anebo na nějaké svatbě kdekoliv.
A zpět k písni. Návštěva v pekle! My jsme se přidrželi aranže skupiny Oboroh, která tuhle věc zpracovala parádně, na YT najdete starší živou verzi ještě se saxofonem a s druhým z bratrů Klecandrů a pak novější studiovou verzi, kde je to víc o elektrické kytaře. Obě jsou bytelně našláplý, doporučujeme. A je tu jedna věc, ve které jsme se pravda drželi trochu zkrátka, snad možná malinko vyměkli či zacenzurovali… ale vzhledem k pokoře a úctě k chrámového prostoru, probíhající liturgii (píseň zazněla na závěr bohoslužby) i k nic netušícímu spřátelenému knězi jsme zde explicitní expresivum „sráč“ nahradili slovem „hráč“. Tímto se omlouváme Sváťovi, Londýnovi, P. Heryánovi, Dáše Vokaté, Oldřichu Kaiserovi i dalším pravověrným undergroundům… to my jsme taky, ale v tento moment jsme zde prostě trochu ubrali, snad si rozumíme :-) O to víc tam toho sráče vybelcantujeme někdy příště, třeba ne v rámci liturgie, ale nějakého ryze poslechového a koncertantního pásma. Tak je to!
A tak zleva doprava, Návštěva v pekle! Vlevo tryská svým pěveckým, plicním, emočním a lidským přetlakem Zbyněk Čech, je to Uno Stabilo! Všimněte si, že si zde přibral ke zpěvu a poctivé rockové harmonice (srovnejte pro zajímavost s harmonikovými linkami Micka Jaggera) ještě xylofon a nevede si vůbec špatně, cinky cink! Tedy bravo, multifunkční tmelitel! Vedle Zbyndi s tematickým tričkem a účesem zcela nepodobným Romanovi Dostálovi hraje a zpívá Jan Šustr, zde ty snadné basové rify omočil stopovým množstvím kvákadla a zkreslení. Vedle něj si to krásně dávají Klára Svobodová a Lenka Ostrčilová a to je ženská vokální sekce, jak má bejt! Ta jejich krásná a funkční vokální linka, to je náš originální vklad do písně, zkomponovala to Klárka a spolu s Lenkou to tam pouští… no radost poslyšet. K tomu si i zablbnou na perkusní rytmické nástroje a kdo má oči k vidění, tak musí složit hold a poklonu ještě speciálně Klárce tak jako my všichni a důvod je jasný :-) Vzadu to pak stabilně a tradičně sází Standa Mokrý na levém křídle a na stratocasteru, se svým kolegou Janem Dvořákem na pravém křídle a na telecasteru si rozdělili sólové party rovným dílem, Jenda vzal to první a Standa to druhé, sází tam oba riffy a figury jak staří Rebell Yellové, udělali si z písně pěkné kytarové kolbiště a žádný vykroucený prst jim není zatěžko. A mezi těmito dvěma specialisty to rytmicky rozdává Alběta Sodomková. A protože ji chytře zabírá jedna kamera (pokud máte u bicích ženu, dělejte to taky tak), tak můžete sami dobře vidět, s jakou elegancí, ženskou lehkostí, nenucenou grácií a pozitivním klidem to tam Bětka tluče. OH YEAH OLALÁ! A už jen připomínáme, že zmiňovaný Petr Lacina se tedy mrcasil kdesi na svatbě :-)
U mixážního pultu se opět skvěl a tyčil ryzí profík a dobrý zavalita Vít Dobrovolný, má zbroják, velkou sílu a uši, ruce i srdce plné zodpovědnosti. A takže Sváťa Karásek, Oboroh, maličko i my, God Bless All a vás taky a mějte se ;-)