Ještě není tma – Profesionálové Žďár nad Sázavou – 2021
Nazdar! Tak tohle je píseň od tety Hany. Máme totiž ve Žďáře jednu šikovnou tetu Hanu. A tak se říká např. jít k Haně, byli jsme u Hany, jdu do Hany (no fakt) a to vše znamená kavárnu. Nejedná se tedy o osobu, ale o podnik spojený se jménem a osobou Hany Hegerové. Tak to máme ve Žďáře. Ne teda my, pochopitelně, podnik vlastní a provozuje seriózní majitel, my provozujeme jen sklep, ale tohle místo tady je, je zavedené, je pěkné, je sladké, je jako med a dá se tam sem tam i nějak zahrát. To pak jde spíš o komornější záležitosti, je tam malé pódiečko orámované oknem, zdí, schodištěm, poličkou s knihami a tak, prostě café (správně Café U tety Hany) a tak nějak na pohodu. I když se tam onehdá rozložil třeba i Katapult... ale to je zas už čistě jejich věc, že jo, ať je léto nebo leden, Olda Říha je jen jeden :-)
A tak určití lidé z řad našich známých zde uspořádali 17. listopadu 2021 u příležitosti tohoto svátku pásmo "Na Kafe s Václavem Havlem", kde jeden renomovaný místní pedagog, znalec filmu, literát a mnoho dalšího spolu se svojí kolegyní a rovněž renomovanou pedagožkou s přesahem do literatury, umění a kultury obecně provedli pásmo ukázek z her, dopisů, esejů, úvah a textů Václava Havla. Velmi zajímavý počin! Celé to dala dohromady kamarádka, která je aktivní nejen v této v oblasti, takže na ten den měla zrovna termín porodu, nicméně akci za ní odřídila další kamarádka, prostě další báječné setkání hromady lidských duší a protože se všichni známe a navzájem si pomáháme, tak jsme na jejich návrh o doplnění této akce nějakou hudbou a hudbičkou kývli s radostí, žádostí, nedočkavostí a jako že jo, ano a rádi, i když je to těžké :-)
A tak jsme si poprvé vrzli u tety Hany a bylo to pěkné, klidné, ale i živé a lidsky rozzářené, bylo to nějaké takové, jaké to být mělo a tak to má být, tak jak to bylo :-)
A hraní, prostředí a kontext tohoto typu je pro nás i určitou platformou, příležitostí a trochu výjimečnou možností nasadit písně ne primárně duchovní, křesťanské atd., ale nějaké kusy ryze komerční, světské, řekněme popové. Na upřesněnou je třeba dodat, že se jedná o repertoár čerpající hlavně ze zlatého fondu československé populární hudby 2. poloviny minulého století. Ta doba pochopitelně nebyla zdaleka pěkná, ale nějaké pěkné písničky nám z těch časů zůstaly, což říkal onehdá i Tomáš Hanák na koncertě MTO Universal, což je band provázaný personálně, stylotvorně i naturelem s divadlem Sklep, oni jsou vlastně trochu podobní baviči jako my a na tomhle se prostě s Tomášem shodneme, tyhle starý dobrý nestárnoucí hity si čas od času rád zahraje a zazpívá snad skoro každej! No né? Takže jsme nasadili repertoár, který si jinak necháváme spíš na soukromé akce, večírky, narozeninové párty atd., tedy akce pro dobré přátele, a nasekali jsme směs Pavlů Bobků, Michalů Tučných, Jirků Suchých, Waldů Matušků, kluků Nedvědových, Plavců apod., což se asi většinově shodneme, že jsou báječní lidé, skladby, hudba i nálada, to prostě funguje. My si při tomto typu hraní i lehce prohazujeme nástroje, takže kvalita může být ještě nejistější, než obvykle, na druhou stranu... je to i legrace :-)
A na úvod vystoupení jsme zařadili píseň, která se možná zároveň malinko vymyká ale zároveň i přesně sedí a to je Ještě není tma. V originále ji má na svědomí jako ostatně mnoho dalšího Bob Dylan a od něho to je Not Dark Yet. Český text parádně vystřihl Robert Křesťan, což je výborný dylanolog a přebásnovatel jeho textů, však mají s Druhou trávou krásné album Dylanovky, doporučujeme, no a starej dobrej Robert "Bob" (jo, někdy se mu tak říká a proč asi) Křesťan ty Dylanovy věci převádí do češtiny nádherně, citlivě, jde hodně po obsahu sdělení originálu a funguje to skvěle. Tuhle píseň mají hoši nahranou i ve verzi s Pavlem Bobkem, kde zpívají oba, i ve verzi čistě s Robertem, oni se kluci nejspíš nějak domluvili, takže existuje i verze, kde zpívá jen Pavel Bobek, to vše s pěkným bluegrassovým doprovodem Druhé trávy, je to prostě radost, ta práce s vícestopými nahrávkami :-) A nám se tenhle kus moc líbí a občas ho vyfikneme. Ale spíš vzácněji, ona to není žádná rozjásaná skočná roztleskávačka, ale je parádní. A my jsme se na to podívali zas tak nějak po našem. A jestli se někdy stane, že ta kytara, co má ten výrazný delay, bude ještě k tomu elektrická... tak to potom něco uvidíte! V zájmu určité lehké dramaturgie jsme na tuto úvodní píseň nechali sedět naše děvčata, ačkoliv se to dá navalit samozřejmě i s nimi a funguje to taky skvěle!
A takže Ještě není tma v obsazení zleva Zbyněk Čech, foukací harmonika (moc pěkná místa tam má ten hejhula) a zpěv, za ním taky zleva a u okna Jan Dvořák, elektrická kytara (byl pochválen za svoji slide hru, za kterou už se nemusí nikdo stydět), vedle nich další koleno Jan Šustr, zpěv, akustická kytara a vizuální překryvné interference s Hanou Hegerovou, dále pak Petr Lacina na bicí, tomu zde není vidět hlava, protože ji má schovanou za tabletem Standy Mokrého a nakonec tedy Standa Mokrý na basu. A ještě není tma!