Všechno, co by sis přál – Profesionálové Žďár n.S. – 2017
/ profici
Ahoj! Máme tu zase z něco z motorkářské pouti aneb pietní vzpomínky č. XIV čili č. 14 ve Žďáře nad Sázavou. To je každoroční fajn bohoslužba, motorky a kombinézy, P. Vladimír Záleský z farnosti Žďár n.S Zámek to zaštítí, odslouží a odúsměvuje a je to tam!
A i stalo se, že hned týden po této akci nás čekala jedna pěkná svatba – odehrát a odzpívat, to je asi jasný – a zde si snoubenci nebo nevěsta nebo tak nějak přáli/přála mimo jiné píseň Všechno, co by sis přál. Přej a bude ti přáno! :-) To je hezká jemná věc od tvůrce mnohých takových písní Karla Řežábka, rok výroby 1992, prověřený kus. A je to pěkný, pěkný je to. A přání snoubenců se nacvičit muselo, tak jsme to vystřihli už tady motorkářům. Někdy se zamýšlíme, jak danou píseň na přání uchopit a zpracovat, z jemných písní samozřejmě neděláme dělat písně hrubé, na druhou stranu uchopit píseň svým úchopem taky není od věci, ono když se to dobře chytne… Tyhle jemné kusy mohou svádět k tomu, udělat z nich naprosto Scholově Sladký Song, ale to je spíš pro scholu, i scholami jsme bývali, ale pak jsme se museli přepásat a vyrazit dál a tudíž… no to je jedno, takže uhodili jsme na Marka: znáš to? A Marek na to: jasně, to je Řežábek. A byl. A protože tyhle písně sedí Markovi moc dobře, tak se píseň odvíjí v jeho režii, náladě, pěveckém i lidském projevu atd. On by obstál i sám s kytarou a tady k tomu má solidní šraml, kytary, zpěvy, ruce podané, pomocné i uzdravující, Elendil!
Tak to je naše provedení písně mistra Řežábka, je tam jedno totální a dominantní kytarové sólo, Edge by ani nepíp a světoví výrobci delayů by stáli v pozoru… a nám už to ani tak nepřijde, věříte? :-) Takhle Standa prostě hraje :-) Pak je tam i druhé hezky podané kytarové sólo Gonzíse, ten na to jde bluesově slowhandově a telecastrově a nám se to všechno líbí. A tak máme další píseň, nakonec príma, takhle kdyby to šlo pořád, tak si už nebudeme stěžovat.
A lidské zdroje, přední řada zleva. Zbyněk Čech, zpěvák zvučný a dunivý zde ukazuje svoji chápající a celku sloužící tvář, prostě zpívá a ruce spíná a písničky se mají zpívat, to je jasný. Jeho vokální špičky tam stejně najdete, sedí to tam, stojí to tam, dobrý je to tam. Vedle něj stojí to tam Jan Šustr, v úvodu odchází, zapíná frontální kameru a zas přichází, dělá pochvalné ksichty na Petra Lacinu k bicím za chimes frázi, vybízí ho k opakování, k atmosféře písně přispívá použitím bezpražcové basy, do sborů taky něco, tak takhle asi :-) A pak už zde ční skála a osa písně Marek Miko. Kdo ho nezná, tak všechno pochopí z prvních pár slov, které Marek zazpívá, tady není o čem, tady mluví srdce! Hodí se sem pěkně i Markova prstová technika hry na kytaru, takže je tam taky i s tou kytarou :-) Vedle Marka samozřejmě a krásně Klára Svobodová, má tu scholovou linii za řadu let v krvi i pod kůží (+epitel) a když se zkouší takováhle věc, tak Klára vytáhne nebo bleskově vytvoří nějaký pěkný vokál, to se děje právě zde, to si dejte. K vokálu samozřejmě vyšvihne sbory a refrény, vše v těch pravých harmoniích a je to moc dobrý. Vedle Kláry si to taky dobře dává Lenka Ostrčilová, všimněte si, že holky se zkušeně a účelně ve svých partech neduplikují, Lenka si vybírá a dává trochu jiné party než Klára, je tam taky vokál, je tam taky sbor, je tam i šikovný chrastítko a kdo si všimne, kdy až Lenka nasadí ty výborný rolničky z druhé ruky (a z Laciho svatebního daru), tak musí uznat, že to je hudební erudice, smysl pro gradaci i trpělivost, jak má být :-) A vzadu! Vzadu vlevo operuje Petr Lacina u bicích. Bylo o tom už pojednáno jinde, takže krátce. Petr je výborný rytmický akustický kytarista, ale v případě potřeby je schopen zaskočit i za bicí! To se děje zde a je to povedený, na začátku se do písně vciťuje a vsoustřeďuje, to se mu i vyplatilo, správně volí i drží metličky, ksichty dělá parádní, on to vlastně nedělá, to je odžité, no bravo kámo. A vedle Laciho šik elegán se stratocasterem a plným pedalboardem efektů modulačních, kreslících i podmalovávacích a to je Standa Mokrý. Zde píseň totálně dotvořil tím již zmiňovaným sólem a Marek se při jeho sóle tak dojmul a zasnil, že pak špatně nastoupil na sloku! Aspoň Marek to takhle vysvětluje :-) Tohle má prostě parametry a takhle… takhle určitě jo! A vedle Standy to druhé sólo před koncem písně vykružuje Jan Gonzís Dvořák, telecaster, lampový zvuk vlastní výroby, trochu si svůj part prolíná s basou a proč ne a je to po Standově instrumentálním vrcholu parádní pozvolný dojezd písně, ono se to nakonec všechno vlastně docela povedlo… no doprčic! ;-)
A poslední a zásadní dílek do mozaiky je Adam Svoboda, který to všechno krásně pořešil od mixu, ve videu ho neuvidíte, ale třeba ho jednou ve videu uvidíte :-) Jemu patří čest i chvála s dobrořečením a to fest, díky kámo, díky motorkářům, díky P. Vladimíru Záleskému, takhle pěkně společně si čas od času zablbnout, přitom zajet i na hlubinu i na motorce…no není to vlastně všechno krásný? Je! See you later my songwriter! :-)